KAMENY ZMIZELÝCH

V roce 2018 v našem souboru Avonotaj, který se věnuje interpretaci tradiční židovské hudby, uzrála myšlenka, že bychom chtěli, aby i Šumperk patřil mezi města, 
v nichž můžete klopýtnout o tzv. „stolpersteiny“ nebo jejich českou obdobu v podobě „kamenů zmizelých“.  

Celý projekt vznikl v roce 1992 v Německu a v roce 2025 už bylo napočítáno 
přes 116 000 kamenů na zhruba 1860 místech v celkem 31 evropských zemích. Jedná se 
o kovové destičky, které se ukládají před domy, v nichž žily oběti holocaustu, jež válku nepřežily a nemají žádný hrob. V ČR se k projektu připojilo zatím kolem 40 měst a obcí, 
mezi něž patří od roku 2019 i Šumperk.

K této aktivitě nás významně inspirovala spolupráce se sdružením Respekt a tolerance v Lošticích. Myšlenka na kameny zmizelých v Šumperku poprvé zazněla při příjemném posezení ve studovně tamější synagogy. Především nás však inspirovaly výstavy a projekty sdružení, při kterých jsme byli pozváni ke zpívání. Šumperští Židé – oběti holocaustu – prostřednictvím výstavy a publikace „Ti, kterým bylo vráceno jméno, nebudou zapomenuti“, najednou ožili. Stali se pro nás konkrétními lidmi s konkrétními osudy. Publikaci, výstavu 
a celý projekt se sdružení Respekt a tolerance podařilo dát dohromady díky unikátní sbírce pana Gerharda Wanitscheka. O jeho životním osudu a práci si můžete přečíst na stránkách sdružení

( https://www.respectandtolerance.com/sumperk.html ).

Naše město Šumperk ale patřilo před válkou do Sudet, a tak jsme museli řešit celou řadu otázek. Například, jestli je správné dávat kameny zmizelých před šumperské domy, protože to ve skutečnosti nebyla místa posledních bydlišť lidí, odkud odcházeli do transportů. Ještě 
před vznikem Protektorátu v roce 1938 museli Židé ze Sudet odejít, a tak často poslední měsíce před transportem žili v jiných městech. Měli jsme velkou radost, že brněnská židovská obec, se kterou jsme problémy konzultovali, na tuto otázku pohlížela velmi velkoryse a potvrdila nám naši domněnku, že na lidi má smysl vzpomínat tam, kde byli doma, kam patřili. 

Při umísťování kamenů jsme se také museli spoléhat na vzpomínky a úžasnou badatelskou práci Respektu a tolerance, byť může obsahovat drobné historické chyby související s přejmenováváním a přečíslováváním ulic a míst nebo také zkreslením vzpomínek samotných pamětníků. Přesto je potřeba zdůraznit slovo „úžasnou“. Díky ní a materiálům pana Gerharda Wanitscheka se jim totiž podařilo postupně ztotožnit minimálně 115 obětí holocaustu pocházejících ze Šumperka. Tito lidé na „vrácení svého jména“ čekali téměř 70 let. Do té doby byly jejich osudy shrnuty zpravidla do krátké zmínky v dějinách města, která konstatovala, že tu před válkou žila i židovská komunita, která ale po válce zanikla, a to přesto, že její součástí byli důležití podnikatelé, lékaři, osvícené osobnosti, nebo dokonce lidé, kteří se intenzivně zapojili do protinacistického odboje. Ti, kteří přežili, především kvůli včasné emigraci, pak neměli důvod se do Šumperka vracet. Přišli o své rodiny, přátele a také majetek. 

Na otázku, kterou jsme opakovaně slýchali a občas stále slýcháme: Má to tedy ještě vůbec smysl? Musím za sebe – a myslím, že i za další členy Avonotaje, ale i Šumperáky, kteří nás při sbírkách na kameny finančně podporují – upřímně odpovědět: Ano! Není to jen určitá historická satisfakce zavražděným lidem, ale kameny jsou důležitým mementem, jež obohacuje i nás živé. Připomínají nám, jak křehká je demokracie i svoboda, jak se během krátké doby lidé ze slušných a vážených spoluobčanů a milých sousedů mohou vlivem propagandy změnit na nepřátele a také, jak rychle ztrácejí slušní lidé chuť a odvahu bránit své sousedy – bohužel témata stále aktuální.

V letošním roce 2026 budeme slavit. Zpíváme a kamarádíme spolu už čtvrtstoletí.

Tak snad nám to ještě chvíli vydrží a pár kamenů ještě v Šumperku přibude.

                                                                                             Hana Havlíčková

Trochu počítání: 

2019 – 2025 uloženo bylo celkem 32 kamenů zmizelých:

2019 – 4 kameny zmizelých

2021 – 7 kamenů zmizelých

2023 – 9 kamenů zmizelých

2025 – 12 kamenů zmizelých

Celkové náklady: 

4 x 2.500 = 10.000,-Kč

7 x 2.500 = 17.500,-Kč

9 x 2.500 = 22.400,-Kč

12 x 3.500 = 42.000,-Kč (pozn. jiný typ kamenů)

Celkem: 91.900,-Kč 

Vybráno:

2018: 7.627,-Kč

2019: 9.896,-Kč + 5.000,-Kč osobní dar = 14.896,-Kč

2020: koncert v kostele sv. Barbory 7. 6. 2020 – 6.500,-Kč

Adventní koncert nebyl kvůli covidové pandemii

2021: Adventní koncert nebyl kvůli covidové pandemii  

2022: 9.184,- Kč

2023: 8.816,- Kč

2024: koncert v kostele sv. Barbory 20. 6. 2024 – 7.137,-Kč + 30.000,- dar = 37 137,-Kč  

(pozn. výtěžek AK poslán jako dar na obnovu povodní poškozené krnovské synagogy)

Celkem vybráno + dary: 84.160,-Kč

Částka 7.740,-  Kč doplacena z peněz souboru Avonotaj.

Umístění a fotodokumentace: 

Kameny jsou číslovány v pořadí, v jakém byly ukládány.

Fotodokumentace: Tomáš Motýl, Jan Havlíček, Martina Koukolová